Tato krátká stať je reakcí na článek Jana Hořeňovského, který v minulém čísle otevřel téma rušení katedry národního hospodářství. Jakkoliv lze jistě ve všeobecnosti kvitovat Honzův požadavek na ušetření prostředků a zlepšení vztahů v rámci univerzitního společenství, nejsem si z několika důvodů jistý, zdali je toto ta správná cesta, po které by se fakulta za těmito ušlechtilými cíli měla vydat.
Vzhledem k tomu, že jsem měl možnost poznat výuku na Institutu ekonomických studií, mohu potvrdit, že úroveň výuky tamních předmětů je skutečně relativně vysoká. Na druhou stranu tato skutečnost může souviset s celou řadou faktorů. Jedním z nich zcela jistě je, že počet studentů jednoho ročníku na právech rovná se počtu studentů celého institutu. Tedy výuka může být mnohem více kontaktní a studenti i učitelé se navzájem znají, což nahrává celkové vysoké úrovni kurzů. Na právech toto ale bohužel není možné kvůli vysokému počtu studentů, což ani učitelé z IES nevyřeší.
Co se týká dalších Honzových argumentů, jsem si jistý, že problematické ústní zkoušení také nemůže být důvodem pro zrušení katedry. Stačilo by, kdyby fungovaly již zavedené kontrolní mechanismy, mezi které patří studentská anketa. Její pravidelné vyhodnocování by mělo eliminovat nejhorší excesy a zabezpečit, aby se kvalita výuky a zkoušek postupně zlepšovala.
Nelze se také vyhnout otázce, jak konkrétně by výuka zabezpečovaná IES přispěla ke zlepšení vztahů mezi fakultami. Jak správně uvedl ve svém příspěvku Honza, již nyní probíhá na institutu výuka některých předmětů vedená odborníky z Právnické fakulty. Nezaznamenal jsem, že by se díky tomu zlepšil vztah studentů IES k právům nebo jejich studentům. Bohužel mě nenapadá ani jeden argument, proč by tomu mělo být v případě reciproční výuky jinak.
Historickou hodnotu, která byla zvýrazněna jako jediná hodnota KNH a ze které vyplývá umístění katedry na fakultě, považuji za přínosnou. A to z toho důvodu, že katedra může přizpůsobit výuku ekonomie potřebám studia práv díky tomu, že má své sídlo na fakultě a vnímá její každodenní realitu. Toho by byli vyučující z IES těžko schopni. Na tomto místě by možná bylo vhodné zmínit fakt, že i pro některé obory na Fakultě sociálních věd patří Úvod do ekonomie mezi nejtěžší předměty v jejich sylabech, a přitom se tyto obory ekonomie netýkají. Matematizovaná ekonomie nepatří mezi oblíbené předměty studentů humanitních odvětví.
Osobně bych za nejlepší řešení z těch, která byla navrhnuta, považoval sloučení katedry národního hospodářství s katedrou finančního práva a finanční vědy. Nicméně i zde mi uniká smysl. Finanční právo a národní hospodářství jsou dvě odlišné věci. Dovedeno ad absurdum, nemůžeme se vyhnout závěru, že fakulta vlastně žádné katedry nepotřebuje, případně že by zde existovaly katedry dvě: katedra veřejného práva a katedra soukromého práva. Tak by ale nebylo možné posouvat operativně výuku kupředu. Stalo by se totiž, že by vyučující mezinárodního práva veřejného rozhodoval o kompozici klauzurní práce z trestního práva, o kterémžto přirozeně nemůže mít tolik znalostí jako členové současné katedry trestního práva.
Shrnuto a podtrženo, nemyslím si, že by katedra národního hospodářství měla být zrušena, neboť by ke zkvalitnění výuky ekonomie stačilo, kdyby se začaly efektivně používat již zavedené mechanismy.
