Sociál

Fakultní senát: půl roku smrádku, ale teplíčka

Za necelé dva měsíce skončí mandát našim zástupcům v Akademickém senátu FSV a my si zvolíme nové. Nechci tvrdit, že současní senátoři a senátorky neodvedli ani trochu dobré práce, myslím si ale, že některé problémy studentstva přehlížejí. Nebál bych se mluvit o selhání, nedostatku zodpovědnosti a fatální neochotě ke komunikaci se studenty.

Tato tvrzení budu argumentovat s vírou, že se někdo ze současného senátu pokusí oponovat a čtenářky a čtenáři Sociálu si tak budou moct udělat plastičtější obrázek.

Za největší politické téma minulého akademického roku považuji zhroucení dotazníkového hodnocení kurzů. Jde totiž o jediný studentský nástroj, který dokáže upozornit na nekvalitní výuku. Na konci minulého zimního semestru hodnocení neproběhlo a jediné veřejné zdůvodnění podal proděkan Jirák, který to připsal na vrub „technickým obtížím“, což s prominutím vůbec nic neznamená a nic tedy nevysvětluje.

Myslím si, že AS měl tehdy reagovat, přimět fakultní administrativu k veřejnému objasnění věci a k vyvození osobní zodpovědnost - to se ale nestalo. Právě na půdě AS se pak měla odehrát debata s vedením fakulty a metodology o budoucnosti hodnocení kurzů, protože pokud fakulta opravdu přejde od papírového dotazníku k internetové podobě (to se stalo v LS všude kromě IMS a ISS), hrozí prudký pokles návratnosti a tím i konec smysluplnosti hodnocení. Právě k tomu totiž internetové hodnocení kurzů vedlo na FF. AS se ale pozvolna hasnoucím projektem hodnocení kurzů nezabýval vůbec, a proto jej s jistým zpožděním musí suplovat samosprávy, které byly založeny za úplně jiným účelem.

Dále jsou tu smolná pravidla pro přidělování stipendií na zahraniční pobyt. Ta znevýhodňují studentky a studenty z chudších rodin: proplácí se polovina utracených peněz, které nepocházejí ze stipendií (tedy včetně sociálních), ale až po návratu ze zahraničí - kdo nemá peníze před odjezdem a nejvíce by tedy ocenil pomoc fakulty, nebude moci v zahraničí nic utratit, a proto taky nic nedostane po návratu. Ti, kteří mají peněz dost, si mohou výskat, protože je fakulta za jejich utrácení může odměnit až padesáti tisíci korunami. O téhle ostudě naší fakulty se v Sociálu píše už po čtvrté za půl roku a víte co? Zatím žádný z našich reprezentantů v AS nepodal uspokojivé vysvětlení. Tady už nejde jen o selhání politické, ale i lidské, protože naši senátoři a senátorky tím vlastně vyjadřují hrubý nezájem o starosti těch z nás, pro které je studium nejnáročnější, protože si vedle něj musí vydělávat na existenci.

Možná by nebylo od věci ptát se, zda nejde o nedorozumění, zda lidé z AS vůbec vědí o výše zmíněném. Sedí tam přeci i naši učitelé jako třeba Václav Moravec, Petr Just, a další. O hodnocení kurzů podle mě vědí všichni, kritika účelových stipendií možná některým unikla, jiní o tom ale vědět musí. Například doktoru Justovi některé problémy na fakultním fóru připadaly hodné komentáře (počítače v Hollaru), stipendiím se však vyhnul.

Nejde však pouze o něj: v oficiálním zápisu ze schůze AS z 15. 5. 2007 najdeme, že se AS „seznámil s články v časopisu Sociál a konstatuje, že nebyl osloven prostřednictvím oficiálního zástupce.“ Je tedy zřejmě potřeba oficiálního zástupce k tomu, aby se v členech AS probudilo svědomí a smysl pro polickou kulturu a začali veřejně komunikovat s voliči a zodpovídat se. Věřím, že za jejich jednáním není zlý úmysl - dokud se ovšem budou zdráhat k této věci veřejně vyjádřit, bude to tak vypadat.

Nic ovšem není ztraceno. Jestliže ne tento, tak jistě ten příští senát se zasadí za zájmy studentů. Teď jde pouze o to, jestli někdo z našich senátorů a senátorek posbírá dostatek odvahy k tomu, aby se k výše zmíněným problémům vyjádřil. Jestliže v příštím čísle Sociálu nenajdete žádnou reakci, zvítězila filozofie „smrádku, ale teplíčka“. Pak bude na nás, abychom ve volbách vyvětrali.