Názor: Porcování akademického medvěda
Prostředky vynakládané na vědu do velké míry určují, co to vlastně věda je. Proto nám výsledky 7. kola soutěže Grantové agentury Univerzity Karlovy dávají zajímavý obrázek toho, co se považuje v rámci UK za vědecké. Opravdu doporučuji projít si seznam schválených témat, protože leckdy s překvapením zjistíte, co všechno je uznávaným předmětem akademického zkoumání.
Schváleno bylo celkem 281 nových projektů, z toho připadlo na Fakultu sociálních věd 31. Pro srovnání, například Přírodovědecká fakulta získala projektů 81, Matfyz 78, tři lékařské fakulty dohromady 37, Právnická fakulta pak jen 2. Ze 31 úspěšných projektů z FSV jich 22 spadá do sekce „ekonomické vědy“, 2 do sekce „historie, národopis“ a 7 do sekce „sociologie, politologie“. Převaha ekonomických témat je očividná.
Za Institut mezinárodních studií bylo podáno celkem 18 nových projektů, úspěšné byly pouze 2, a to z katedry Ruských a východoevropských studií v sekci „historie a národopis“. S trochou nadsázky se tento výsledek dá interpretovat tak, že Grantová agentura oboru mezinárodní studia sdělila, že zřejmě jaksi nejsou „věda“. V celkovém seznamu schválených projektů GA UK proto tedy nenajdete žádný, který by se zabýval aktuálním tématem v mezinárodním kontextu.
Na tomto místě bych nerad rozpoutával komplikovanou debatu ohledně údajné nadřazenosti jednoho či druhého vědního oboru. Jsem rozhodně zastánce názoru, že bychom měli komplexní sociální realitu zkoumat z více rozdílných hledisek a různými dostupnými metodami. Příčiny a průběh finanční krize také doufám přispěly alespoň k mírnému otupení těch nejarogantnějších názorů ohledně jediného „správného vědeckého“ pohledu.
Tristní mi přijde totiž především způsob, jakým probíhá důležitý proces schvalování projektů v rámci GA UK. Posudky hodnotitelů jsou sice dva, nicméně zpravidla obsahují pouze několik vágních klišé a dost často se diametrálně liší. Pro potřeby oborové rady posudky shrnuje tzv. zpravodaj. Jeho hodnocení se ale s posudky shodovat nemusí. Pokud dojde v průběhu hodnocení k závažným procesním pochybením, neexistuje možnost přezkumu. Kritéria jsou nastavena dost nejasně, takže se uchazeči vlastně vůbec nedozvědí, proč jejich snaha o získání grantu vyšla vniveč. Navíc to vypadá, že podíl úspěšných projektů z jednotlivých disciplín je přímo úměrný tomu, kolik jejich zástupců se podařilo dostat do oborové rady GA UK. Ta totiž o projektech defi nitivně rozhoduje.
Debata o adekvátním financování vědy je určitě složitá, nicméně velmi důležitá. Pro začátek by určitě prospěl mnohem transparentnější a zodpovědnější přístup ze strany těch, kteří o rozdělování prostředků rozhodují. Proč nejsou na stránkách GA UK přehledně zveřejněny všechny podané projekty, včetně posudků, bodů a vyčleněných financí? Proč není zaručeno, aby projekty hodnotil někdo, kdo danému oboru rozumí? Proč neexistuje možnost přezkumu v případě dvou diametrálně odlišných posudků či procesníchpochybení? Proč nejsou stanovena jasnější kritéria jak pro projekty samotné, tak pro posudky na ně? Podle jakých kritérií jsou vybíráni členové oborových rad? Samotné zvýšení transparentnosti by jistě přispělo ke zkvalitnění práce hodnotitelů i celého procesu rozhodování.
Rád bych si myslel, že poměry na univerzitě jsou lepší než v českém parlamentu. Podrobnější pohled na „porcování akademického medvěda“ ve formě rozdělování grantů bohužel ukazuje, že tomu tak nutně není. Kromě nižšího finančního ohodnocení může právě tato skutečnost lehce odradit nadějné studenty od akademické dráhy. Proč se snažit připravovat grantové projekty, které jsou pak bez řádného odůvodnění v podivně netransparentním řízení zamítnuty? Pouze slabou útěchou pak může být, že rozdělování prostředků na specifický výzkum (jiný akademický „medvěd“ k naporcování) je ještě daleko méně transparentní a kritéria chybí úplně.
Je tohle prostředí, ve kterém se chtějí vnímaví mladí lidé pohybovat a pracovat?
Kryštof Kozák
[email protected]
(autor je vyučujícím na IMS)
Loading ...
