Podvodně o podvodech
V březnovém vydání časopisu Sociál vyšel článek věnující se podvádění u zkoušek. Tento článek, za který by se nemusel stydět deník Blesk, v sobě obsahoval mnoho zásadních chyb a nedostatků. Vzhledem k tomu, že se v něm objevilo i několik silných tvrzení na adresu studentů IMS, tak jsem se jako student tohoto institutu rozhodl zareagovat.
Celému článku vévodí graf nadepsaný sugestivní otázkou: „Jak se podvádí podle institutů?“ neobsahuje však již žádné bližší informace o provedeném měření. Ptám se tedy, jakou si přesně klade otázku? Jestli někdo podváděl u zkoušky jednou, nebo to má znamenat, že studenti IMS podvádějí u 73% všech zkoušek? Nebo snad podvádějí u 73% otázek? Kvalitativně je tato otázka položená stejně špatně, asi jako když se zeptáme kolik studentů FSV cestuje autem. Odpověď na takovou to otázku bez žádné bližší specifikace jednoduše v procentech neexistuje. Stejně tak proto ani nemůže neexistovat odpověď na otázku „Jak se podvádí podle institutů?!“
Když opomenu fatální nedostatky provedeného „průzkumu“, nestačím se divit závěrům, které z nich jsou vyvozeny.
Předně tvrzení, že každý druhý student FSV má ve zvyku podvádět, je z průzkumu nedoložitelné. Průzkum se podle článku odehrával jen na částech FSV sídlících v Jinonicích a opomíjí tedy IES a IKSŽ.
Za druhé, závěr vyvozený z rozličnosti přiznané míry podvodů u jednotlivých institutů, který „dokazuje“, že stupeň spolupráce závisí na soudržnosti mezi studenty institutu považuji za přinejmenším pochybný. Spojitost mezi opisováním a soudržností není prokázaná. Dokonce by celá věc mohla být naopak a to za předpokladu, že soudržnější kolektiv se spíše nepřizná k tomu, že opisuje, než-li kolektiv „nesoudržný“.
A naprostý výstřelek, kterému se můžeme snad jen zasmát, je zmínka o tom, že se celé pětině studentů podařilo „okecat“ ústní zkoušku…
Nelze říci, že by text v některých místech neodrážel realitu. To, že se opisuje u předmětů, které bychom mohli shrnout pod značku „úvody“, je celkem známý(?) fakt. Článek o tomto bolavém místě referuje poměrně přesně. Není však již řečeno, že k tvrzením, která jsou v něm uvedena, nedochází autor na základně průzkumu, ale na základě výpovědí a svých osobních zkušenosti. (Tím nechci naznačovat, že by M.Benda, či M. Pašková někdy u zkoušky opisovali. Je možné, že byli opisování pouze osobními svědky.)
Domnívám se, že celý problém tohoto článku pramení z touhy po senzačním „odhalení“. Laciné otázky a prázdné odpovědi nemohou nijak popsat situaci ve škole, natož se pak stát kvalitním základem pro širší diskusi, ke které tento článek vybízí.
Nechci kritizovat časopis Sociál a jeho šéfredaktora za to, že se opět pokusil rozvířit školní diskusi na poměrně závažné téma, ale diletantské provedení „výzkumu“, nehodného studenta společenských věd, a tendenčnost, se kterou byl tento článek napsán mě vyburcovala k tomu, abych se ozval.
Jan Lipavský (IMS)
Odpověď redakce
Redakce nepodvádí. Ale uznáváme některé Honzovy výhrady. Použitý graf byl sice v článku vysvětlen, ale samotný nebyl zcela správně označen. Nebyl v tom ale úmysl, ale nedostatek času i místa. (dnes napravujeme).
Je pravda, že o podvádění na dvou pětinách fakulty, tj. mezi žurnalisty a ekonomy, průzkum nehovořil (byť podle vyjádření jejich senátora Filipa Hájka se hojně podvádí i u nich). Průzkumy skutečně celofakultní se zatím nedaří zorganizovat. Vše troskotá na faktu, že v Hollaru a Opletalce máme velmi málo nebo spíše žádné redaktory.
To, že stupeň spolupráce při zkouškách poukazuje na soudržnost institutu, bylo prezentováno jen jako možné vysvětlení. „Okecání“ ústní zkoušky chápeme jako absolvování zkoušky bez potřebných znalostí, jestli se jedná o podvod je však k diskusi.
Cílem Sociálu není touha po samoúčelných skandálech a senzačních odhaleních. Chce naopak přinášet necenzurované, ale pokud možno objektivní zprávy o všem dobrém i špatném, co se na FSV děje. A také poskytnout prostor kultivované diskusi. Věříme, že mediální tlak, díky kterému se do řešení problémů školy zapojí širší akademická veřejnost, naší škole prospěje.
Martin Benda, šéfredaktor
Mirka Pašková, autorka průzkumu