REAKCE: Poznámky ke studijním akvizicím na FSV UK
Fakulta sociálních věd UK trpí v mnoha oblastech svojí roztříštěností do několika izolovaných budov, jednou z nich je zajišťování knihovního zázemí pro studenty a akademické či vědecké pracovníky. Jejich základním úkolem je zajištění palety nutných studijních databází a studijní literatury k vyučovaným oborům. Nadstavbou je literatura (časopisy, databáze a další specializované informační zdroje) vztahující se k badatelské činnosti fakultních pracovišť, jež je financována paletou mnoha druhů grantových prostředků.
Pro FSV UK zajišťují knihovní služby dvě organizační jednotky. „Naše“ Středisko vědeckých informací (SVI FSV UK), které mimo jiné provozuje ústřední knihovnu pro FSV v budovách Hollar a Opletalova, pro děkanát, instituty IKSŽ, IES a CESES, a Knihovna TGM v Jinonicích, organizační složka Centra pro otázky životního prostředí UK, kde jsou shromažďovány knihy pro IMS, IPS a ISS. Zatímco SVI je klasickou roční nákladovou položkou rozpočtu FSV, jinonická knihovna byla až do konce roku 2011 financována skrze dvouleté smluvní kontrakty, na nichž se musely dohodnout kromě FSV, také FHS, FF a CŽP, které knihovnu financují přesně danými procentními podíly.
Nové rámcové podmínky fungování knihovny se zřejmě promítly do článku, který v uplynulých dnech vyšel na stránkách časopisu Sociál (článek najdete ZDE). Text přináší především v části věnované knihovně TGM v Jinonicích z mého pohledu řadu nepřesností a celou situaci ohledně knihoven zbytečně dramatizuje, proto bych je rád uvedl na pravou míru. Vedoucí knihoven včetně paní Matuszkové ví, že musíme vyčkat do sestavení rozpočtu na rok 2012 a že se následně akvizice opět rozjedou, byť v lehce pozměněné formě. Není proto třeba studenty ani pedagogy nijak znepokojovat.
Změna rámcových podmínek fungování jinonické knihovny byla dojednána mezi říjnem 2011 a ledem 2012. Původně v říjnu 2011 předložená dvouletá smlouva na roky 2012 a 2013 počítající s nárůstem finančních prostředků na provoz a akvizice byla fakultami v rámci společného dohadovacího orgánu, tzv. Rady knihovny, odmítnuta. Stalo se tak především s ohledem na nejasný výhled financování VŠ v letech hrozící hospodářské krize a neustálých úspor ve státním rozpočtu. Vedení FSV (i ostatních fakult) se obávalo zavázat k paušálnímu poskytnutí oproti minulosti navýšených finančních prostředků na provoz knihovny a akvizic bez znalosti rozpočtových fakt následujících let. Běžně se výdaje na daný rok plánují ve chvíli, kdy jsou známé příjmy fakulty, tedy mezi únorem a březnem daného roku. Do doby schválení rozpočtu Akademickým senátem FSV se fakulta nachází v tzv. rozpočtovém provizoriu. Akvizice studijního fondu se podle původního modelu platného do konce roku 2011 odehrávaly v případě FSV bez jakékoliv jasně dané vnitrofakultní systémové vazby mezi „jinonickými akvizicemi“ pro IMS, IPS a ISS na straně jedné a „akvizicemi skrze SVI“ pro IES a IKSŽ (a děkanát) na straně druhé. Mohlo by se tak bývalo v extrémním případě propadu rozpočtu stát, že by se „povinný“ nárůst na straně jedné kompenzoval pozdějšími úsporami na straně druhé. To nám přišlo nesystémové.
Ve výsledku bylo dosaženo kompromisní dohody ohledně provozních prostředků, nicméně vedoucí knihovny byla vyzvána, aby předložila na rok 2013 úspornější návrh provozního rozpočtu. V oblasti akvizic pak bude každá z fakult postupovat podle svých aktuálních možností. Zároveň budou tyto akvizice jasně označeny a při nadcházejícím stěhování FHS a případně FF z Jinonic nebude docházet k tahanicím při dělení knihovního fondu. Hovoříme zde o akvizicích studijní literatury, badatelská (grantová a jiná) literatura je nakupována bez omezení (a označována) jako tomu bylo doposud. Jinonické knihovně kromě toho zůstala zachována částka stejná jako v roce 2011 určená na obnovu všeobecného knihovního fondu.
Jak je to s financemi na nákup knih?
Základ akvizic na FSV tvoří elektronické zdroje a databáze. Těch jsme jen za loňský rok nakoupili za téměř 3 mil. Kč. Částečně byly financovány z rozvojových prostředků, které ale MŠMT na rok 2012 zredukovalo na 30 % původní výše. Výpadek pro akvizice tak v letošním roce dělá zhruba polovinu loňské částky. Vedoucí SVI Dr. Prázová se od chvíle, kdy jsme se tuto informaci dozvěděli, snaží optimalizovat poptávané databáze a žádat o další projektové prostředky od jiných donorů. Ve výsledku ale stejně bude muset FSV navýšit prostředky plynoucí na akvizice ze svého rozpočtu a bude třeba škrtat jinde. To se tedy může ve výsledku dotknout i rozpočtů institutů.
Při rozpočtovém plánování na rok 2012, které se odehraje v březnu, budeme postupovat tak, že z celofakultních akvizičních prostředků budou primárně nakoupeny databáze a elektronické zdroje, poté budou zbylé prostředky rozděleny mezi jednotlivé instituty dle počtu studentů (a příslušného normativu). Prostředky budou následně přes SVI dány k dispozici jednotlivým institutům, které je použijí na akvizice. Nový systém financování studijních akvizic se navenek neprojeví žádnými dramatickými změnami, po zaběhnutí spíše lepší koordinací a efektivnější správou příslušných finančních prostředků. Fakulta bude moci přesně určit, které databáze a elektronické zdroje objednáme. Následně bude jasné, kolik peněz ten který institut dostane na nákup literatury pro své studenty. Dojde k vazbě institutů na objednávaná periodika, knihy a další zdroje. V ideální, nicméně především ze strany IPS a ISS nesdílené, představě by měli o akvizicích literatury rozhodovat v prvé řadě garanti oborů (po domluvě s vyučujícími), protože ti sami nejlépe vědí, jaké knihy jsou pro jejich obory zapotřebí, případně na jaká témata vypsali seminární, bakalářské, diplomové, rigorózní či disertační práce. O konkrétním způsobu se ještě povedou jednání s řediteli institutů. Ve výsledku by tak na nákup mělo být peněz dost, protože se pokusíme omezit současný až 15-ti procentní překryv akvizic v jednotlivých knihovnách v rámci FSV (tedy mezi SVI a jinonickou knihovnou) – což se týká také dublujícími se elektronickými a tištěnými verzemi periodik – a ušetřené prostředky se použijí na další rozvoj studijního knihovního fondu.
Rozhodně tedy nehrozí, že by FSV nechala jakoukoliv knihovnu na holičkách a že by nedocházelo k doplňování knihovního fondu studijní literatury. Nicméně doba je zlá a musíme si i v kontextu současného evropského vývoje včas uvědomit, že nemáme neomezené prostředky na to, abychom na FSV či v Jinonicích vybudovali paralelu Národní knihovny pokrývající, pokud to přeženu, celé spektrum česky vycházející odborné literatury v několika výtiscích a ve všech pobočkách. Dosažitelným cílem pro nás je vybudování knihovny (resp. knihoven) s kvalitním studijním zázemím pro obory, které vyučujeme, a pro vědu, kterou pěstujeme. V tomto novém organizačně (!) „úspornějším“ scénáři s omezenými překryvy akvizic v rámci fakultních knihoven se ale může stát, že se student bude muset „spokojit“ s časopisem v elektronické verzi (databáze a elektronické zdroje jich skrývají více než si myslíme) či bude kniha k dostání v jiné knihovně FSV. Zásadního omezení standardu pro studenty se neobávám. V dnešní době je běžné, že pedagogové distribuují readery k předmětům v elektronické podobě, takže ani povinná studijní literatura se nemusí nakupovat v tak vysokých počtech, jak tomu bylo ještě před několika lety. Závěrem bych rád poznamenal, že v úrovni dostupnosti informačních zdrojů (databází, literatury apod.) se FSV UK nachází vysoko nad středoevropským průměrem. Je to pro další rozvoj a úspěch FSV bezpodmínečně nutné a budeme se o to snažit v maximální míře i nadále.
Tomáš Nigrin, proděkan pro rozvoj