Časopis studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze
Je dobře, že ekonomové přišli s návrhem na změnu názvu fakulty. Je to sice myšlenka scestná a chybná, ale alespoň ji lze použít jako odrazový můstek k úvahám nad skutečnými problémy školy. Zde nabízím několik tezí, které by v debatě nad budoucí podobou (a budoucím názvem) FSV měly zaznít.
Na poslední schůzce senátu došlo k dramatickému zvratu ve vývoji hodnocení kurzů na FSV. Již před létem vyzval senát na základě podkladů od studijní komise proděkana Jiráka ke třem konkrétním krokům, které měly změnit hodnocení kurzů z pouhé formality na fungující systém: a) opravení metodologických chyb, b) dobrou propagaci a c) přehledné zveřejnění výsledků. Senát vyzval proděkana Jiráka, do jehož agendy hodnocení spadá, aby udělal v této věci maximum.
Když se na jaře IES pokusil zničehonic prosadit změnu názvu naší fakulty v senátu a odpovědí bylo překvapené – ale o tom si přeci musíme promluvit, to se nás týká všech! – domníval jsem se, že o přejmenování opravdu padne řeč. Když v létě ona diskuze stále neběžela, zapochyboval jsem. Když se na začátku tohoto semestru jakožerozběhla, ale nemohli jsme se jí zúčastnit, přišly rozpaky.
Nedávno jsem seděl s kamarády v hospodě. Jeden z nich byl z IES, a tak se naše debata celkem přirozeně stočila na téma vložení slůvka „ekonomie“ do názvu fakulty. „Přejmenování nepodporuji, protože mi připadá jako předstupeň rozdělení fakulty na ekonomickou a ten zbytek“, obhajoval jsem svůj postoj. „A neexistují ty dvě fakulty už vlastně dnes?“ podíval se na mě tázavě kolega.
Zdá se, že s příchodem chobotničky na Letnou se k nám vrátila móda dělení. Dělí se opět vše, národ na dvě poloviny, pravou a levou, pro radar a proti. Dělí se nám politická manželství a měla by se nám snad i dělit fakulta.
Čím déle jsem na univerzitě v pozici vyučujícího, tím vážnější mám výhrady vůči systému, jakým funguje. Mohu mluvit jenom za to, co znám důvěrně - Masarykovu univerzitu v Brně a Karlovu univerzitu v Praze, respektive FSS a FSV. Na obou institucích jsem strávila pár let, a i když do Brna už jezdím jen zřídka, mám stále dost informaci o změnách, které tam probíhají. Přiznám se bez mučení, že FSS je na tom podle mě lépe, alespoň co se logistiky a atmosféry na fakultě týče. Přikládám malé srovnání (přátelé z FSV, nastražte uši a plačte).
Zejména na západě je běžné, že studenty zastupují jejich vlastní sebevědomé instituce. Jejich vzor stojí v základu myšlenky Studentské unie UK (web), která vzniká právě v těchto dnech (letní semestr 2008, pozn. red.). Na počátku bude sdružovat jenom studentské spolky, formální i neformální. V současnosti se na jejím vzniku podílí sedm takových spolků ze čtyř fakult. Do budoucna se však počítá s rozšířením na celou univerzitu a se zavedením fyzického členství. Jestli se to všechno povede, vznikne tu časem plnohodnotná a silná organizace dlouhodobě podporující studentský život na univerzitě.
Jak je známo, Institut komunikačních studií a žurnalistiky od doby svého založení čelí palčivému problému, který bohužel postihuje i studenty a absolventy dalších oborů fakulty. Mám na mysli tíživý nedostatek prakticky orientovaných předmětů, které by studenty připravily na jejich budoucí povolání. Jedná se o natolik komplexní problém, že jeho řešením se raději nikdo nezabývá. A pokud ano, není to vidět.
Oba studenti ekonomie ničím nepřekvapili. Prezentovali klasické klimaskeptické argumenty, jež klimatologové soustavně a zdařile vyvracejí (u nás např. L. Metelka, ČHMI). Mohu k tomu jen odcitovat čtvrtou hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro klimatickou změnu IPCC.
Pokusím se tímto článkem vrátit debatu o globálním oteplování na stránkách Sociálu k jádru věci. Začnu tam, kde Kateřina Husová skončila.
