Sociál

V Kodani funguje byrokracie ve prospěch občana

Dánsko je údajně nejstarším královstvím světa s vlajkou používanou nepřetržitě od roku 1219, kdy během jedné bitvy spadla z nebe a zřejmě jako deus ex machina zajistila obrat v pro Dány skoro prohrané bitvě. Od té doby se jí Dánové nevzdali a nějakou dobu její vzor používali dokonce i na vojenských uniformách, které tímto vstoupili do dějin jako nejvíce nepraktické. Pro ty, co by zmiňovaný vzor snad neznali, přidám, že se jedná o bílý kříž v červeném poli.

Tohle je přesně způsob, jakým se Dánové dívají na své dějiny, královskou rodinu, sociální systém, připomínající svou zázračnou funkčností bájný ostrov Utopie, a vůbec celou svou maličkou zemi. V tom pohledu je hodně hrdosti následované lehkou sebeironií.

V této zajímavé krajině trávím od září svůj Erasmus pobyt, konkrétně na University of Copenhagen. Kodaň samotná může zejména v podzimních a zimních měsících působit lehce strašidelně, se silným větrem profukujícím neomítnuté budovy s nezacloněnými okny. Zvláštní syrovost tohoto města je dobře zachycena ve filmech Larse von Triera, ale koneckonců i v dílech starších rodáků jako je Hans Christian Andersen nebo Soren Kierkegaard. Přes počasí, které k tomu často opravdu nevybízí, se 60 % kodaňské populace přepravuje za svými cíly na kole, nevyjímaje managery s vlajícími kravatami nebo elegantní dámy v letech, které jsou obvykle rychlejší než student v rozkvětu svého života.

Kodaň je svým způsobem studentské město, budovy university jsou roztroušeny po všech jeho koutech, stejně jako Erasmus studenti. Protože je tady vše malé, kapacita zdejších kolejí není dostačující a většina Erasmus studentů je chtíc nechtíc integrovaná do dánského života už ubytováním v soukromí, obvykle s dánským domácím.
Ústní zkouška ve skupině

Budova sociálních věd, které jsem přijela studovat, je umístěná v centru města v areálu bývalé nemocnice. Student zde má zajištěné veškeré studijní pohodlí, včetně 24hodinového přístupu na počítače a internet. Pokud tomu osud chce, může si na určeném místě i uvařit, družit se s přáteli a v případě nouze se i vyspat na pohodlném kanapíčku a ráno tak pěkně odpočat vyrazit na nějakou přednášku.

Přednášky jsou koncipovány standardně na hodinu a půl, s čtvrthodinovou přestávkou uprostřed, za kterou bych se přimlouvala i u nás. Přednášející jsou obvykle také Pedagogové s velkým P, pojímají výuku nečekaně interaktivně, a většina z nich je zároveň kapacitouve svém oboru, což odpovídá umístění fakulty na 10. místě v hodnocení evropských univerzit. To se samozřejmě odráží v náročnosti studia – předpokládá se absolvování tří předmětů za semestr, což se může zdát směšně málo, ale rozdíl je v přípravě. Na každou hodinu se vyžaduje načíst mezi 50-150 stránkami odborného textu, na jehož základě by pak student měl být připraven účastnit se plnohodnotně přednášky.

Překvapující je také flexibilita v pojímání závěrečné zkoušky. Student se může rozhodnout pro ústní či písemnou formu, a také může obě verze připravit v týmu až tří osob. A? už se rozhodne jakkoli - přičemž je zajímavé, že vyučující většinou vybízí k ústní skupinové zkoušce, což odpovídá zdejšímu smyslu pro týmovou práci a důrazu na komunitu - nezbytností je tzv. reading list. Tím student prokáže znalost alespoň 1200 stránek odborné literatury k danému tématu. Když si to vynásobíte třikrát, už se ony zmíněné tři předměty za semestr tak málo nezdají. Výsledek zkoušky je hodnocen dost netradičně na 13 stupňové škále.

Nabídka přednášek pro Erasmus studenty je víc než uspokojující, zvláš? když prostupnost mezi jednotlivými fakultami je pro Erasmus studenty v podstatě neomezená, záleží v podstatě jen na vašem zájmu, které předměty si navolíte. Zda vám je domácí universita následně uzná, je už jiná věc.

Anglicky i s bezdomovci

To je další věc, která se tu zdá být, zejména v porovnání s českými luhy a háji, skoro neuvěřitelná. Byrokracie funguje ve prospěch občana a při veškerém zařizování se setkáte s kompetentností a ochotou, přičemž veškerá komunikace probíhá automaticky v angličtině. Je to dáno dlouholetou tradicí výuky angličtiny na školách a také tím, že filmy v angličtině se nedabují, jen jsou doplněny titulky. Stejně tak v rádiu či televizi se s překladem angličtiny do dánštiny nikdo nezaobírá. Výsledkem je téměř bilingvní populace, a to včetně bezdomovců.

V Kodani se žije krásně, vlastně jediným problémem jsou ceny. Nevím jistě, jestli je Kodaň třetím nebo čtvrtým nejdražším městem na světě, ceny tu každopádně způsobí na začátku lehký otřes. Přes tuto pro studenta jistě podstatnou informaci můžu Erasmus pobyt v Kodani jen doporučit. Kodaň je zkrátka cool capital.

Michala Hozáková (IPS)